Učíme podle zásad integrované tematické výuky
Integrovaná tematická výuka je koncepce Američanky Susan Kovalikové. Detailně ji popsala ve stejnojmenné knize z roku 1993, která vyšla i u nás.
Integrovaná tematická výuka vychází z nejnovějších poznatků o fungování lidského mozku. Pedagog Leslie Hart začal v této souvislosti prosazovat termín mozkově kompatibilní vzdělávání. V České republice existuje Společnost pro mozkově kompatibilní vzdělávání, z jejíž dílny vycházejí přečteníhodné publikace Respektovat a být respektován (zaměřená na vztahy rodičů a dětí), Program podpory zdraví ve škole, Naše mateřská škola na cestě ke zdraví, či Mýty ve vzdělávání, kde jsou stručně a jasně vyvráceny zavádějící názory na školství a učení tradované v české společnosti.
Integrovaná tematická výuka je založena na celoročním tématu, které musí být atraktivní pro žáky a zároveň dostatečně nosné pro vyučování. Toto téma se člení na měsíční podtémata. Podtémata jsou dále tvořena zhruba týdenními tematickými celky, na jejichž výběru se podílejí i samotní žáci. V loňském roce bylo například naším celoročním tématem téma S knihou za poznáním, letos je to Letem světem.
Výuka je založena na aplikačních úkolech, které se soustřeďují na činnosti žáků. Během těchto činností si žáci mají osvojit vhodné mentální programy, které budou moci využívat v různých životních situacích, tedy nejen ve škole. Vyučování vždy vychází z přímé zkušenosti žáků a směřuje k použití ve skutečném světě. Velký důraz je kladen na kooperativní výuku. Žáci mají svou domovskou třídu, do níž jsou zařazeni podle kalendářního věku, ale mohou být děleni do věkově smíšených skupin podle zájmů, schopností a obtížnosti úkolů, nad nimiž daná skupina pracuje.
Proč malotřídní škola?
- Třídy malotřídních škol jsou početně malé, učitel se tedy může věnovat více jednotlivým žákům a ti mají více příležitosti se projevit.
- Vyučování vede ku spolupráci a rozvoji komunikace.
- Ve věkově smíšených třídách se mladší děti mohou učit od starších.
- Vztahy v učitelském kolektivu jsou těsnější a otevřenější a učitelé znají všechny žáky.
- Učitelé mají větší kontakt s rodiči žáků, obvykle znají i jejich zázemí.
Člověk si zapamatuje:
10% toho, co slyší
15% toho, co vidí
20% toho co současně vidí i slyší
40% toho, o čem diskutuje
80% toho, co přímo zažije, nebo dělá
90% toho, co se pokouší naučit druhé